Úvodní stránka » EKOLOGICKÁ ÚJMA - HODNOCENÍ RIZIK

Předcházení ekologické újmě

 

Zpracování hodnocení rizik ekologické újmy

Zpracuji povinné základní hodnocení rizik ekologické újmy v souladu se zákonem č.167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě, dle nařízení vlády č.295/2011 Sb., o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění. S ohledem na zákonný termín pro zpracování (1.1.2013) poskytuji tyto služby velmi rychle. cena za zpracování jedné provozovny činí 2500 Kč bez DPH pro provozní činnost.

 

Problematika hodnocení rizik ekologické újmy

Na řadu firem se od příštího roku vztahují nové povinnosti při předcházení ekologické újmě a k její nápravě. Povinnosti jsou dány zákonem č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů (ke stažení zde).

 

Provozovatel "provozní činnosti" dle zákona č. 167/2006 Sb., o předcházení ekologické újmě má tyto povinnosti:

 

Provozovatel, který vykonává provozní činnost uvedenou v příloze č. 1 zákona č. 167/2008 Sb., je povinen:

 

  • provést hodnocení rizik jednotlivých provozních činností – tzn. znát veškerá rizika ekologické újmy, která by mohla nastat v důsledku aktivit provozovatele,
  • provést finanční zajištění k náhradě nákladů podle zákona. Rozsah finančního zajištění musí odpovídat rozsahu možných nákladů a intenzitě nebo závažnosti vytvářeného rizika ekologické újmy.


Obě povinnosti platí od 1. 1. 2013, jejich zajištění je nepochybně časově náročné a většinou se neobejde bez odborné pomoci specializované poradenské společnosti. Včasné provedení přináší jistotu a finanční úspory.

 

A. Na koho se vztahují povinnosti provést hodnocení rizika ekologické újmy

Zákon nevyjmenovává technologie, jejichž provozovatelé by měli povinnost zajistit provedení hodnocení ekologických rizik. Povinnosti ale vychází z naplnění skutečností dle jednotlivých právních předpisů v následujících oblastech:

 

 

oblast

Upřesnění – povinnost hodnocení rizika ekologické újmy

Integrované povolení

Provozování zařízení podléhající vydání integrovaného povolení dle zákona č. 76/2002 Sb.

Odpady

Provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů podléhajících souhlasu dle § 14 zákona č. 185/2001 Sb.

Přeshraniční přeprava odpadů do ČR, z ČR a přes ČR dle § 53 zákona č. 185/2001 Sb.

Těžební odpady

Nakládání s těžebním odpadem dle zákona č. 157/2009 Sb.

 

Ovzduší

Provozování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší podléhajících povolení dle zákona č. 86/2002 Sb.

 

Vody

Vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních podléhajících povolení dle § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb.

Odběr povrchových nebo podzemních vod podléhající povolení dle § 8 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona č. 254/2001 Sb.

Čerpání znečištěných podzemních vod a jejich následné odvádění do vod povrchových nebo podzemních podléhající povolení dle § 8 odst. 1 písm. e) zákona č. 254/2001 Sb. ,

Čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následné vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie podléhající povolení dle § 8 odst. 1 písm. d) zákona č. 254/2001 Sb.

Vzdouvání nebo akumulace povrchových vod podléhající povolení dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 254/2001 Sb.

Zacházení se závadnými látkami dle § 39 odst. 2 a 4 zákona č. 254/2001 Sb.

Chemické látky a přípravky

Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky dle zákona č. 350/2011 Sb., přípravky na ochranu rostlin dle zákona č. 326/2004 Sb., nebo biocidními přípravky dle zákona č. 120/2002 Sb. podle zvláštního předpisu dle zákona č. 258/2000 Sb.

Přeprava nebezpečných chemických látek a chemických přípravků potrubím a ve všech typech dopravy (železniční, silniční, vnitrozemské vodní, námořní a letecké) .

Geneticky modifikované produkty

Nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty dle zákona č. 78/2004 Sb.

 

 Pozor, obecné povinnosti dle §5 zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě, v platném znění, se vztahují na všechny subjekty (viz sloupec vpravo v následující tabulce)

Povinnosti dle shora uvedené tabulky se na Vaši firmu vztahují, pak máte následující povinnosti (stručný přehled)

Povinnosti dle shora uvedené tabulky se na Vaši firmu NEvztahují, pak máte následující obecné povinnosti vycházející z ustanovení § 5 zákona:

  • provést pro každé své místo pro každé místo a zde pro každou provozovanou činnost zvlášť základní, resp. podrobné hodnocení rizika ekologické újmy - § 14 zákona, § 3 a §4, přílohy č. 1 a 2 nařízení vlády č. 295/2011 Sb.

 

  • vypracovat návrh preventivních či nápravných opatření, provést finanční ocenění nápravných opatření ekologické újmy - při podrobném hodnocení rizika

 

 

  • provést, resp. přijímat preventivní (v případě hrozby ekologické újmy), resp. nápravná (v případě vzniku ekologické újmy) opatření - §6 a §7 zákona

 

  • zabezpečit a posoudit finanční zajištění k náhradě všech souvisejících nákladů (s výjimkou dle odst. 3, § 14, zákona č. 167/2008 Sb.) - § 14 zákona, § 6 nařízení vlády č. 295/2011 Sb.

 

  • informovat příslušný orgán státní správy o hrozbě či vzniku ekologické újmy - §6 a §7 zákona

 

(1) Povinnost provádět preventivní opatření nebo nápravná opatření a nést s tím související náklady má rovněž provozovatel, který způsobil ekologickou újmu na chráněných druzích volně žijících živočichů nebo planě rostoucích rostlin či přírodních stanovištích nebo vyvolal její bezprostřední hrozbu provozní činností neuvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(2) Předpokladem vzniku povinnosti podle odstavce 1 je

 a) vznik nebo bezprostřední hrozba ekologické újmy na chráněném druhu volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin nebo na přírodním stanovišti,

 b) výkon provozní činnosti neuvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v rozporu s právními předpisy

 c) příčinná souvislost mezi provozní činností provozovatele, která je vykonávána v rozporu s právními předpisy, a vznikem nebo bezprostřední hrozbou ekologické újmy uvedené v písmenu a).

 

Základní a podrobné hodnocení rizika a zajištění finančního krytí:

Z textu zákona a nařízení vlády vyplývá, že pokud provozovatel při základním hodnocení rizika provozní činnosti nedosáhne více než 50 bodů, další povinnosti podle §14 zákona č. 167/2008 Sb. a nařízení vlády č. 295/2011 Sb. se na provozovatele nevztahují (tj. povinnosti podrobného hodnocení ani finančního krytí).

Povinnost zpracovat podrobné hodnocení a zajistit finanční krytí nemá ani provozovatel, který má certifikovaný systém EMS dle ISO 14001 nebo je registrován v EMAS. Protokol ze základního hodnocení je však i v tomto případě nutné zpracovat a uschovat pro případ kontroly (a samozřejmě udržovat aktuální, tj. reagovat na změny podmínek - místo, činnost apod.).

 

 

Definice „Ekologické újmy“

Ekologickou újmou je nepříznivá měřitelná změna přírodního zdroje nebo měřitelné zhoršení jeho funkcí, která se může projevit přímo nebo nepřímo. Jedná se o nepříznivé změny 

1. na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin nebo přírodních stanovištích

2. na podzemních nebo povrchových vodách, včetně přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod

3. na půdě

Takto definovanou ekologickou újmu mohou způsobit provozovatelé rizikových činností, které jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona. Tito provozovatelé jsou proto povinni znát veškerá rizika ekologické újmy, která by mohla nastat v důsledku jejich aktivit, tato rizika zhodnotit pomocí nově zavedených nástrojů (základní a podrobné hodnocení rizik ekologické újmy), a na základě tohoto hodnocení ekologické újmě předcházet, příp. její negativní účinky kompenzovat.

Smyslem povinností definovaných v zákoně je komplexně, efektivně a spravedlivě řešit stále se zvětšující poškození životního prostředí. Znečišťování složek životního prostředí s sebou nese značné riziko nejen pro životní prostředí, ale také pro lidské zdraví. Závažné snižování biologické rozmanitosti v posledních desetiletích zase představuje nevyčíslitelnou a nenahraditelnou ztrátu přírodních zdrojů a destabilizaci veškerých přírodních ekosystémů.

 

Při tvorbě zákona a navazujících předpisů byly zohledněny tyto principy udržitelného rozvoje:

Princip prevence – provozovatel vybraných činností má v případě bezprostřední hrozby ekologické újmy povinnost provádět nezbytná preventivní opatření, nést s tím spojené náklady a informovat o tom příslušný orgán státní správy. Příslušný orgán může ukládat preventivní opatření, stanovit jejich podmínky a určit lhůtu k jejich provedení.

Princip „znečišťovatel platí“  – provozovatel, jehož činnost způsobila ekologickou újmu nebo bezprostřední hrozbu takové újmy, má být finančně odpovědný; tím mají být provozovatelé nuceni přijímat opatření a rozvíjet postupy ke snižování rizik vzniku ekologické újmy, aby riziko jejich finanční odpovědnosti bylo sníženo.

 Princip naturální restituce – při nápravě závadného stavu se upřednostňují nápravná opatření před peněžní náhradou a klade se důraz na efektivní dekontaminaci a obnovení nebo nahrazení poškozeného přírodního zdroje uváděním nebo navrácením do původního stavu anebo směrem k tomuto stavu.

Princip objektivní odpovědnosti – z něj vychází povinnost prevence nebo nápravy ekologické újmy. Podstatnou změnou, kterou přináší tento zákon, oproti stávající legislativě je, že podmínkou provedení nápravných opatření provozovatelem vybraných činností uvedených v příloze č. 1 k zákonu není jeho protiprávní jednání. Ke vzniku odpovědnosti, resp. povinnosti provést nápravné opatření, postačuje prokázání příčinné souvislosti mezi provozní činností uvedenou v příloze č. 1 k zákonu a vznikem ekologické újmy (nevyžaduje se tedy prokázání protiprávnosti a zavinění ve formě úmyslu nebo nedbalosti).

Druhy opatření:

Preventivní opatření jsou taková opatření, která provede provozovatel v případě bezprostředně hrozící ekologické újmy (provozovatel neprodleně sdělí příslušnému orgánu informace o všech důležitých okolnostech bezprostřední hrozby ekologické újmy).

Nápravná opatření -  v případě vzniku zjištěné ekologické újmy je provozovatel povinen neprodleně provést veškerá proveditelná nápravná opatření a neprodleně sdělit příslušnému orgánu informaci o důležitých okolnostech vzniku ekologické újmy. Provozovatel musí vypracovat návrh nápravných opatření a předložit ho příslušnému orgánu ke schválení.  Tento orgán může kdykoliv požádat provozovatele o informaci o bezprostřední hrozbě ekologické újmy.

Řízení o uložení preventivních nebo nápravných opatření  zahájí příslušný orgán z moci úřední, jakmile se dozví o skutečnosti, která nasvědčuje tomu, že mohlo dojít k ekologické újmě nebo pokud bezprostředně hrozí její vznik.

 

B. Povinnosti provozovatelů definované v platné legislativě

 Zákon č. 167/2008 Sb.

§ 3

(1) Provozovatel musí předcházet vzniku ekologické újmy a v rozsahu stanoveném tímto zákonem přijímat preventivní opatření. Provozovatel, který svou provozní činností způsobí ekologickou újmu, musí v rozsahu stanoveném tímto zákonem přijímat nápravná opatření.

§ 4

Povinnost provádět preventivní opatření nebo nápravná opatření a nést s tím související náklady má provozovatel vykonávající provozní činnost, která je zařazena do seznamu provozních činností uvedených v příloze č. 1

§ 14 Finanční zajištění preventivních opatření nebo nápravných opatření účinnost od 1. 1. 2013

(1) Provozovatel, který vykonává provozní činnost uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, je povinen zabezpečit finanční zajištění k náhradě nákladů podle tohoto zákona (dále jen „finanční zajištění“). Rozsah finančního zajištění musí po celou dobu výkonu provozní činnosti provozovatele odpovídat rozsahu možných nákladů a intenzitě nebo závažnosti vytvářeného rizika ekologické újmy. K tomu je provozovatel povinen provést hodnocení rizik jednotlivých provozních činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, které hodlá provozovat, a toto hodnocení průběžně aktualizovat v případě významných změn provozní činnosti.

(2) Bez zabezpečení finančního zajištění podle tohoto zákona nelze vykonávat činnost uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

(3) Finanční zajištění není povinen zabezpečit provozovatel, který prokáže na základě hodnocení rizik, že provozní činností může způsobit ekologickou újmu, jejíž náprava si vyžádá náklady nižší než 20 000 000 Kč, nebo ekologickou újmu, jejíž náprava si vyžádá náklady vyšší než 20 000 000 Kč a provozovatel je současně registrován v Programu EMAS, nebo prokazatelně zahájil činnosti potřebné pro zaregistrování do tohoto programu, nebo má certifikovaný systém environmentálního řízení uznaný podle souboru norem ČSN EN ISO 14000, nebo prokazatelně zahájil činnosti potřebné k získání této certifikace.

(4) Finanční zajištění není povinen zabezpečit provozovatel, který vypouští odpadní vody, které neobsahují nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky.

Nařízení vlády č.  295/2011 Sb., o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění

§3 (4) Příslušný provozovatel provádí základní hodnocení rizik ekologické újmy (dále jen „základní hodnocení rizika“). V případě, že celkový počet bodů dosažených v základním hodnocení rizika je vyšší než 50, provádí příslušný provozovatel podrobné hodnocení rizika ekologické újmy (dále jen „podrobné hodnocení rizika“).

PŘÍLOHA Č. 4 -  Posouzení dostatečnosti finančního zajištění

Posouzení dostatečnosti finančního zajištění se provádí vzhledem k navrhovaným nápravným a preventivním opatřením a jejich ocenění v podrobném hodnocení rizika.

 

Nápravná opatření

 Zákon, podle přílohy č. 4, rozlišuje tři druhy nápravných opatření

a) „primární“ náprava je nápravné opatření, které vrací poškozené přírodní zdroje nebo jejich zhoršené funkce do základního stavu nebo směrem k tomuto stavu

b) doplňková náprava – provádí se na náhradní lokalitě, nevede-li primární náprava k obnově ŽP zpět do základního stavu

c) „vyrovnávací“ náprava je akce učiněná s cílem vyrovnat přechodné ztráty na přírodních zdrojích nebo jejich funkcích, ke kterým dochází ode dne, kdy došlo k ekologické újmě, a je to akce, která probíhá, dokud primární náprava nedosáhne svého plného účinku

d) Finanční zajištění formou pojištění ekologické újmy

V souvislosti s povinností finančního jištění ekologické újmy nabízejí již pojišťovny celou řadu produktů, většinou pod názvem „pojištění environmentálních rizik“, pojištění ekologické újmy“, „globaleko“ a podobně.

 

Základní oblasti pojištění environmentálních rizik:

  • škody na majetku, na zdraví nebo na životě (soukromoprávní oblast)
  • náklady na vyčištění (obnovu)
  • pozvolné a postupné škody (pozvolné úniky)
  • nově vzniklé i historické škody (staré ekologické škody)
  • náhrada nákladů uložených příslušným orgánem nebo třetí stranou
  • náhrada vlastních nákladů na primární nápravu
  • přerušení provozu v důsledku ekologické újmy
  • dodatečné nepředvídatelné náklady (správní řízení, sběr dat, posudky, sledování a kontrola, omezení užívacích práv vlastníků nemovitostí,…)
Poznámka:

 Zákon se nevztahuje na ekologickou újmu nebo její bezprostřední hrozbu vzniklé před nabytím účinnosti zákona (tj. před 17.8.2008). Podle § 22 odst. 1 zákona se povinnost provést preventivní nebo nápravná opatření nebo nést náklady podle tohoto zákona neuloží, pokud jde o ekologickou újmu způsobenou událostí nebo emisí, k níž došlo před nabytím účinnosti tohoto zákona, nebo po nabytí jeho účinnosti jako důsledek provozní činnosti, která byla prokazatelně ukončena před tímto dnem.

Doba vzniku ekologické újmy je rozhodná pro ukládání vyrovnávacích nápravných opatření, jejichž účelem je vyrovnání tzv. přechodných ztrát, které nastaly ode dne, kdy došlo k ekologické újmě, do doby, dokud primární nebo doplňková nápravná opatření nedosáhnou účinku

Termíny hlášení 2017

31.1.2017 

VODNÍ BILANCE ISPOP

15.2.2017

ODPADY  OBALY

28.2.2017

ENERGETIKA

EP 5-01

3.3.2017

ODPADY a

DRUHOTNÉ SUROVINY

Odp 5-01

31.3.2017

OVZDUŠÍ

 

 

AKTUALITY

Ing. Petr Šulc, Podbělohorská 69, 150 00 Praha 5 +420 604 393 309